TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 09. 06. 2015

Jak si nahrát profilovou fotku?

Marska

Původní Sebekoučink

20 %
0 kg 5.4 kg

Již zhubnuto: 1.1 kg

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 668
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 133256.07 km
Kolo: 66076.10 km
Cvičení: 5531 h 10 min

Přátelé

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Dva v jednom

20. 06. 2015

Když jsem byla tlustá, uvnitř byla stejně pořád schovaná ta štíhlá. Ostatní mě viděli tlustou, ale já jsem si na tloušťku nemohla zvyknout, například jsem narážela do věcí, protože mozek nevydal signál, že neprojdu, a tak jsem byla pořád samá modřina.
A teď, když jsem poloviční, stejně mám pořád v duši něco z tlusťošky ;-). Pořád jsem alergická na řeči typu "stačí jen tochu líp jíst a víc se hýbat" směřované na morbidně obézní lidi. Ono shazovat 40, 50, 60 nebo 80 kilo je něco jiného než shazovat těch kilo pět. Odpověď na další časté zaklínadlo "Jak to může někdo nechat dojít tak daleko?" pro mě taky není žádnou záhadou. Prostě stačí jen snažit se shodit a pak podlehnout zoufalství, že to nejde - o zbytek se postará jojo efekt.... Prostě mi pořád vadí opovrhování tlustými ("Dívej, ta tlusťoška si klidně žere párek v rohlíku.....").
Po zhubnutí se ke mně lidi začali chovat jinak - ale já jsem pořád já, vlastně, pořád "dva v jednom". :-)
Hodnocení (14 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

22. 06. 2015 19:36
Hezký článek :-) Vždy jsem měla problém s váhou, když jsem byla silná, nikdy jsem se uvnitř necítila štíhlá, za to teď, když jsem zhubla (ač extra štíhlá nejsem, i když jsem v normě), stejně jsem v hlavně stále ta holka s kily navíc. A je fakt, že i já po zhubnutí vnímala jiný přístup okolí, někdy mě to mrzelo, protože vím, že někteří by o mě jinak ani pohledem nezavadili...A poznámky tohoto typu mi taky dokáží zvednout tlak, ono mít ta kila navíc není jen o jídle....
22. 06. 2015 09:12
no, tak to mám v hlavě uplně stejně... ať už štíhlá schovaná, nebo teď shozená a uvnitř silná:-(..
21. 06. 2015 13:05
Ano to je pravda, taky mě vadilo, jak se lidi dívaly na tlustokožce (tak mě nazvala spolupracovnice v mým 18 letech, když jsem při výšce 175 cm vážila 75 kg. Jak to, že obézní člověk vůbec jí? Moc krásně napsané, díky a držím ti palce.
21. 06. 2015 10:32
Moc hezky napsané a pravdivě!
21. 06. 2015 10:29
Zajímavě napsané,člověk se v tom najde...jsem ve skupině 50 kg dolů a vím že je to těžké...
21. 06. 2015 09:36
Moc pěkně napsané. Souhlasím s tebou. :-)
21. 06. 2015 07:31
Moc pěkný článek. Zrovna se dívám na pořad vaření s Nigelou Marven. Je to nějaká španělská kuchařka. Za prvé má zajímavé recepty, za druhé je taková, jak to říci - šťavnatá. Jednou jsem jí viděla ve srovnání s nějakou vegetariankou a byl to docela ošklivý pohled. Teda na tu veganku, byla jak špatně vysušený citron. Společnost je k silnějším lidem zlá . Takže resumé , buďme sami sebou a nenechme se pár pitiomcma otrávit. :-)
21. 06. 2015 07:26
Moc hezky napsané :-)! Taky občas vidím,že jsem 2 v 1 :-(.
20. 06. 2015 19:05
Marto, já to mám pravděpodobně 3v1 - můj duch /duše/, tělo a představa o mém těle.Vše diametrálně odlišné. Nenávidím např.slovo cvičení a cvičit / kdybys více cvičila, nebyla bys tam , kde teď apod./ Tak začínám s chůzí...Máš mé sympatie.
20. 06. 2015 18:38
Moc pěkný článek. Já to tvrdím taky, tlustý se nemusí vnímat tlustý. A to celkem úspěšně.
20. 06. 2015 18:35
Velmi dobře tomu rozumím. Hlava reaguje nějak zpožděně na změny v rozměrech.
20. 06. 2015 18:19
Moje BMI bylo nejvíc až nad čtyřicítkou (dnes cca 22), takže opravdu mazec. A souhlasím, všimla jsem si, že tlustí nejedí před lidmi. Když jsem šla třeba s partou do restaurace, dala jsem si pidi salátek, i když bych si radši dala třeba kus masa. O to horší to bylo ovšem v soukromí!!!
20. 06. 2015 18:12
Moc zajímavý článek. Má hloubku.
20. 06. 2015 18:05
Nevím, kolik jsi vážila nejvíc - ale já jsem to mezi 35 - 45 roky "nechala dojít" až na BMI 37. A pamatuji si na ty moudré rady typu: no tak přece zhubni! Marně někomu vysvětlovat, že je to v hlavě, ne v "dietě".
Když jsem byla nejtlustší, raději jsem před lidmi moc nejedla..."ty jíš tak málo" - ale tlustý člověk nesvačí půlku prasete a bochník chleba.
Dnes jsem na tom o něco líp - BMI 28 - ale pořád se vnímám jako obézní - v obchodě neochvějně sahám po velkých velikostech, větších, než potřebuji, prostě zase ta hlava.
Dva v jednom je zajímavá myšlenka.
20. 06. 2015 10:21
Souhlasím, hlavně ta otázka "Jak to někdo může nechat zajít tak daleko?" je příšerná :) A to opovrhování tlustými to všechno ještě zhoršuje. Já jsem byla taková snad odmalička, byla jsem za to ve škole šikanovaná a ten smutek z toho jsem zajídala, takže to moje přejídání ještě podporovalo.. A není to jen o dětech, stejný přístup mají i dospělí, kteří prostě nechápou a nesnaží se pochopit...
Tloušťka často souvisí i se sebenenávistí a neschopností se mít rád (kdo se má rád se o sebe většinou dobře stará, ale tím neříkám, že všichni s vyšší váhou mají mindrák :) ) a tohle odsuzování ani trochu teda nepomáhá..

Jen píšu, co mě při čtení napadlo, Vám je to samozřejmě jasné. :)

Moc hezký článek.

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři